Sen nebo skutečnost?

28. listopadu 2012 v 19:07 | Alexis Dark |  Básničky


Ach jo... Jsem hrozná vím. Už tak dlouho žádný článek a teď najednou blikne nápad a já ho využiju k psaní básničky na téma týdne... No snad se bude líbit.


Už dávno léta má v dáli zmizela.
Jen vzpomínky ve mě zanechala.
Vzpomínky na ten krásný den.
Který tak dávno vyhořel...


Vše stalo se kdysi dávno.
Avšak štěstí dodnes není dáno.
Mne již stovky let brázdí jenom cizí hněv
Já potloukám se samotou, cítím v těle jed


Není mi dáno jít po cestě samoty klidně dál
Protože vzpomínky hyzdí mou mysl napořád.
Snažím se na to už zapomenout
Avšak procházím samotou a temnou tmou


V těle boj se mi odehrává,
když upírám zrak do neznáma.
Má mysl k meči se upírá,
protože já žít dál nechtěla.


Stačila jen krve kapka
a ze mě se stala šlapka.
Co života si neváží.
Podle všech jsem přítěží.

A proto dál se samotou budu protloukat.
Se strachem se bít a nikdy se nevzdávat.
Já nikdy nebudu tou,
kterou uvidíte na kolenou!
 


Anketa

Nejoblíbenější mužská postava z Zemřít v plamenech...?

James
Erik
Josh
Brian (Rian)

Komentáře

1 artikel artikel | Web | 28. listopadu 2012 v 19:20 | Reagovat

Zajímavá myšlenka v básni

2 Vicky Vicky | Web | 29. listopadu 2012 v 16:09 | Reagovat

slova se ti sice párkrát opakují, ale stejně tě obdivuju ;-) Moc pěkný :)

3 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 1. prosince 2012 v 11:03 | Reagovat

[1]: Děkuju :-)

[2]: No jo no... Je poznat, že v tom jsem teprve začátečník ;-) Ale děkuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama