Dívka obklopená chladem....

19. ledna 2013 v 17:29 | Alexis Dark |  Básničky
Takže jsem opět až moc myslela a rozhodla jsem se vás zásobovat svými výmysly...
No, ale je to básnička o holce a tu básničku jsem původně chtěla dát do ZM2, ale nějak se mi tam nehodila, takže ji přidávám sem. Je to o holce, která se vzdala srdce pro jednoho chlapa a on jí zradil. Jak prozrazuje mé jméno, umím psát jenom temný básničky. Kdysi jsem se snažila psát i takový trochu víc happy a vyšlo z toho "Jedu na bruslích...", takže jsem s tím radši praštila a uchýlila jsem se k temným básničkám (chápete? Proto mám pseudonym Alexis Dark).
No, ale proč tahle vznikla. Původně jsem jí tam chtěla vepsat jako něco, co vyplodila jedna z hlavních postav, která zastupuje mojí nej kámošku, ale pak mi došlo, že by se na takový temný fylozofický výtvor nezmohla. To není myšleno ve zlým, ale ona je prostě takový až nechutně veselý člověk...
No, konec výkecu a teď jděte dál. Upozorňuji, že to je jen na vlastní nebezpečí!!




Pleť bledá
jako stěna.
Oči plné něhy.
Upírá na čtyři stěny.
Pod pohledem jejích očí.
Svět se točí.
Vlasy barvy měsíce.
Sahají jí na líce

Ona prochází tmou.
Je dívkou neviditelnou.
Počítá deno denně.
Kolik srdcí dnes utone.
Prochází řekou žalu.
Poslouchá jen vlastní hlavu.

V kaluži krve.
Její srdce tepe.
Ona vzdala se citů.
Schovala se za záclonu.
Neukáže ti svou tvář.
Halí ji temný plášť.

Cesta trnitá.
Ubíhá jí před očima.
Duše prokletá.
Tiše vyčkává.
Čeká až dojde jí dech.
Poté ulehne na mech.
Navždy jí uvězní.
Železné okovy.

Leží na zemi.
Zahalena závoji.
Okolo tma a samota.
Srdce potichu doznívá.
Zbývá jen růže.
Pro toho muže.
Kvůli jemuž srdce se vzdala.
Aby mu volnost dala.

Ticho rozléhá se místností.
Láska odchází i s radostí.
Ta dívka
už naposledy vydechla...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama